TT- Živel - od Dennys

8. ledna 2013 v 16:44 | Dennys |  TT - Příspěvky
Kroutím se a svíjím. Jsem fascinující, ale zároveň i velmi nebezpečný. Krásný, živý, ale smutný... Má pouť je neměnná. V ničení a jezení se nemohu zastavit. Mým osudem je být nenáviděn, ale ochočen v rukou lidí. I já mám své příběhy, které vám mohu vyprávět. Jsou o mém hladu. O tom, kolik životů jsem zničil či kolik nadějí jsem snědl. Neustále hladový a nezastavující se. Dřív než začnu pojídat mohu dusit. Stvořil mě člověk, ale i čistá energie zvaná blesk. Svůj hlad neovládám a ani svojí teplotu. Jiskřím a vydávám teplo. Jsem živel zvaný oheň. Jsem tu odjakživa, co byl svět stvořen. Nebo snad ne?

Rád se proháním po lesích. Mým nejčastějším domovem jsou hory, kde jsem studený a hebký, když kolem Vás tančím. Poblíž některých zemí jsem, ale teplý a velmi hravý. Někdy se mohu rozzlobit a snažit se tak nejen stromům a lidem ublížit. Nejsem vidět, ale jen cítit. Nezničím tolik životů jako jiné elementy. Jsem spíše mírumilovný a šeptám si příběhy s hvězdami. Jsem všude a přesto nikde. Kdo jsem?

Mým údělem je darovat život, stejně tak jako jej i brát. Také mám spousty příběhů, který se týkají těch, co žijí ve mě. Mohu být slaná, ale i sladká. Jako slaná dokážu být velmi laskavá a pečující. I já se někdy mohu, za pomocí větru, rozzlobit. Dokážu strhávat lodě, zabíjet dvounohé a vyvrhovat na zem ryby či jiné slané tvory. Jako sladká dovedu též být zlá. Jako všechny ostatní živly ráda ubližuji, abych se bránila, ale přesto mám strach. V sladké podobě pomalu, ale jistě docházím. Je možné, že přijde někdy čas, kdy tady nebudu?

Laskám rostlinky a plody matky přírody. Darovávám živým bytostem jídlo i záhubu. Vytvářím plody země, které mohou zabíjet, ale i chutnat. Květinky, jenž díky mé péči rostou, mohou být přenádherné, ale i ošklivé. I mé květinky mohou zabíjet jiné. To už není, ale má starost. Můj úděl je jen je vytvořit a starat se o ně do té doby, dokud se sami nepostarají. Mohu překážet, ale nejsem tak ničivá jako ostatní živly. Nedokážu tolik ublížit a to z toho důvodu, že mám ráda svět. Ale mé velké plody země, zvané stromy, někdo zabíjí a nevrací žádné už nazpátek. Díky nim je zde kyslík pro živé tvorstvo. Co když jednou přijde den, kdy matka příroda nebude zásobovat svět kyslíkem?

Mohu ubíhat rychle. Mohu tvořit jiné světy. Mohu žít ve Vás, jako v živých bytostech. Mohu Vám dávat důvod k žití. Mohu Vás na zemi udržovat i po smrti. Mým údělem je být tajemný a lidem neznámý pátý živel. Jako ostatní živly taktéž mohu ublížit. Ale není to ze zloby. To je díky času, jenž ubíhá. A ten každému na zemi pomalu odtikává. Je to také díky vesmíru, který potřebuje tvořit, ale zároveň i brát. Může za to i láska v lidských srdcí, neb každý jí neumí opětovat. I energie, která je ve Vás, může pomalu kvůli nemocím odejít. Kdo tedy jsem? Existuji vůbec? Jedno je ale jisté. Jsem tu od počátku věků a navždy tu zůstanu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 8. ledna 2013 v 17:11 | Reagovat

To je moc hezký, hlavně zajímavý nápad :-)

2 Dennys Dennys | Web | 8. ledna 2013 v 20:50 | Reagovat

[1]: Díky :) Napadlo mě to ve sprše, když mě opařila horká voda :D

3 Simona Gray Simona Gray | Web | 13. ledna 2013 v 11:50 | Reagovat

Toto sa  veľmi  páčilo :D skvele napísané !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama