NČ - Katherine

12. února 2013 v 19:17 |  Členové



1) Jméno: Katherine
2) Adresa blogu: http://katherinestories.blog.cz
3) Věk: 19
4) Ukázka tvé tvorby:
Jmenuji se Gabriela. V mém životě nedávno nastal zlom. Pravdou je, že můj život stojí za houby posledních několik let, ale pořád v něm existoval jeden jediný pevný bod - moje kamarádka Karin. A Karin teď bojuje o život. Své vyprávění bych ráda začala dnem - a hlavně nocí - kdy se to zvrhlo.
Můj život jde od desíti k pěti - cigarety, alkohol, prášky na předpis, sebepoškozování, nezávazný sex a drogy. Nad vodou mě drží jen moje kamarádka Karin. Je úplně jiná než já, alespoň ve dne. V noci je stejně zkažená jako já. Často přemýšlím nad tím, jak by to vypadalo, kdyby se nechovala jako já jen sedm dní v měsíci - teda sedm nocí v měsíci, abych byla přesná.
Ten den byla nultou hodinu matika. Nesnáším matiku. Nesnáším ranní vstávání. Jako obvykle jsem v hodině čuměla do blba. V zápalu nudy jsem vytáhla z kabelky poznámkový blok ve tvaru berušky a napsala na něj vzkaz: Půjdeš s námi v pátek do klubu? Otočila jsem se a podala papírek spolužačce. "Pošli to Karin," řekla jsem potichu.
Viděla jsem, jak si ho Karin přečetla a začala psát odpověď. Potom ho poslala zpátky. Jako vždy byla neopatrná a všimla si jí naše profesorka. "Jak se tak dívám, vidím, že Karin už zná výsledek a posílá ho třídě na papírku. Nechcete nám ho sdělit ústně?" Zeptala se kousavě a já se plácla dlaní do čela. Je to v háji!
Celá třída se na Karin otočila. Zarazila se a po chvíli ze sebe vypravila: "Vlastně výsledek neznám. Paní profesorko." Znělo to omluvně.
"V tom případě by mě zajímalo, co jsi napsala na ten papírek." Tak, a je to oficiálně v prdeli! "Dej mi ho!" Přikázala spolužačce, která jej právě držela v ruce. Pozorně, písmenko po písmenku, si jej přečetla, prozkoumala písmo, a pak mi ho vrátila.
"Slečno, víte, že propadáte z matematiky, že ano?" Přikývla jsem. "Pak byste se měla věnovat spíše studiu než zábavě. A Vy, slečno," pohlédla na Karin, "děláte dobře, že takovou zábavu odmítáte, ale i Vy byste měla více času věnovat počítání příkladů."
Počkala jsem na Karin na chodbě. "Karin, příště si víc hlídej, jestli se na tebe profesorka nedívá. Mohl by z toho být dost solidní průšvih," vyčítala jsem jí.
"Jasně," odpověděla mi skoro neslyšně.
"Takže nejdeš?"
"Ne." Věděla jsem, že přijde. To jen ve dne předstírá, že ne.
Zábava na mé oslavě byla v plném proudu. Chlastalo se o sto šest. Dneska žádné drogy, jen alkohol. Slavím osmnáctiny. Své přátele jsem se rozhodla potěšit tancem na stole, když se k naší skupince přidala Karin. Svým tancem mě v podstatě vystrnadila ze stolu. To mě naštvalo. To já jsem tady měla být hvězda, ne ona!
"Říkala jsi, že nepřijdeš," rýpla jsem si.
"No, evidentně jsem změnila názor," odbyla mě a sundala si tričko. Ta děvka!
"Ničíš mou párty!" Křičela jsem na ni. Musela jsem se nějak uklidnit. Napila jsem se vodky s džusem. V ten moment se mi obrátil kufr a poblila jsem kluka, který stál naproti mně. Karin mezitím naplnila své kapsy penězi, které po ní házeli kluci. A že to byla suma! Chovala se jako laciná striptérka.
V tanci pokračovala na zemi, ale po několika písních ztěžka dopadla na barovou stoličku vedle šíleně sexy cetky. Tak sexy chlap! A pak, že je lesba!
Chvíli si o něčem bavili a pak spolu zamířili na záchodky. Ta děvka!
Odcházeli samostatně. Karin se chovala divně, šokovaně. Asi právě přišla o panenství.
Na druhý den předstírala, že neví, o čem mluvím, když jsem jí vyčítala zničení mé oslavy. Nesnášela jsem ji. Tak strašně moc jsem ji nesnášela!
Další den nepřišla do školy. Nezajímalo mě to, dokud nám naše třídní neoznámila, že Karin bude nějakou dobu chybět. Vydala jsem se k ní domů, abych zjistila, co se děje.
Dveře se otevřely a v nich stála zhrzená paní Thallerová. "Pojď dál," pobídla mě.
"Ve škole nám oznámili, že Karin bude nějakou dobu chybět. Chtěla jsem zjistit, co se stalo."
"Pokusila se o sebevraždu," vypravila ze sebe Karinina matka a její další slova byla utopená v proudu slz.
5) Jak dlouho se psaní věnuješ: O psaní jsem se pokoušela už dříve, ale aktivně se tomu věnuju od 17-ti let.
6) Něco o tobě: Miluju fantasy. Psaní je můj druhý svět - často únikový od toho reálného. Mimo psaní také ráda kreslím, i když už ne tak často jako dříve. Ráda čtu a poslouchám zajímavé životní příběhy jiných lidí, především ty, o kterých vím, že je nikdy neprožiju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama