Sama v bílé mlze - povídka od Unknown

23. března 2014 v 18:24 |  Tvorba členů
Jiskřivýma očima závisti jsem z šera probodávala pohledem zamilovaný páreček naproti mně.
Seděli tak blízko u sebe, opírali se jeden o druhého a s lehkými úsměvy si něco špitali pod rouškou tmy. Čas od času se jen zaleskly bílé zuby té dívky, když se tiše zasmála chlapcovým slovům. Poté oba utichli a přivřenýma očima se na sebe zahleděli. Políbili se. Dlouze, vášnivě.
Odvrátila jsem zrak a zatnula zuby.
V čajovně bylo prázdno, až na ty hrdličky naproti mně. Čas od času se mezi meditační hudbou ozvalo i zabublání vodní dýmky. To se tedy ozývalo převážně ode mně, ti dva na to neměli čas.
Natáhla jsem do plic bílý kouř. Chutnal po liči - tak, jak jsem to měla ráda. Příjemně se mi z toho motala hlava. Opřela jsem si ji o chladnou zeď za sebou. Ještě že na ní byl koberec, jinak bych se byla schopná i praštit. Tak dlouho jsem tu seděla a kouřila. No co, pořád lepší než chodit o samotě pít. Ale chtělo by to. Ne, to nemůžu. Neměla bych. Nechci.
Konečně jsem pustila dým ven v úhledných kroužcích, které se líně nesly ke stropu místnosti, až se rozplynuly. Zmizely. Stejně jako moje naděje na nějaký vztah. Omámeně jsem usmála nad vlastní epičností. Smutné na tom bylo to, že to byla pravda. Pravda, pravda a nic než to a stokrát dokola. Už tak dlouho jsem se snažila někoho najít. Bezúspěšně.
Vodnice se znovu nechala slyšet a zamotala mi hlavu. Byla jsem za to vděčná, protože plné vědomí mi řezalo city jako střepy nějaké skleněné nádoby, kterou se mi nikdy nepodařilo naplnit. Ke stropu se vznesly další kroužky.
Něco mě zase přinutilo podívat se směrem k těm dvěma. Seděli spolu v těsném objetí a vzájemně si dýchali bílý kouř do tváří. Tak spokojení.
Něco mě zamrazilo - a přísahala bych, že u srdce. Jen já. Vlk samotář.
Možná je to tak lepší. Možná... Co možná? Nejsem typ, který by se hodil do vztahu? Nikdo o mě zkrátka nestojí? Z hrdla se mi vydral přidušený vzlyk, který hned následoval nějaký vulgarismus. Jak můžu být tak slabá?
Popotáhla jsem ze šlahounu. Výborné liči. Symetrické kroužky.
Nádech, výdech. Bílý oblak.
Jen na chvíli zapomenout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady≈Claire Lady≈Claire | E-mail | Web | 23. března 2014 v 19:34 | Reagovat

Děkuji za zveřejnění :-)
(Změnila jsem si přezdívku, tak se omlouvám za případné problémy).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama