Až za hranici (prolog) - vícedílná povídka od asanity

7. září 2014 v 12:44 |  Tvorba členů
Spím a zdá se mi sen. Zdá se mi, jak se se svou sestrou procházím po rozkvetlé louce. Smějeme se spolu, vijeme věnečky a hrajeme si na lesní víly. Začaly jsme spolu sbírat pomněnky a kopretiny, abychom je pak mohly dát mamince. Najednou bylo teplo a špatně se mi dýchalo.



"Rychle uteč!" Zařvala na mě sestra.
"Co se děje?"
"Je tady oheň, utíkej!"

Otočila jsem se a viděla jsem to, oheň už mi lízal paty, tak jsem se rozběhla a křikla jsem na sestru: "Běž!" Sestra, ale udělala pravý opak toho, co jsem řekla, otočila se a vyrazila přímo do ohně. "Ne! Nedělej to!" Sestra, ale šla dál a řekla: "Budeš mi chybět, Nikol." Tohle byla její poslední slova.

Najednou se mi dýchalo ještě hůř, otevřela jsem oči a došlo mi to. Hoří doopravdy. Běžím rychle pryč, zastavuji se před dveřmi své sestry, ale tam už se projít nedalo, byl vidět pouze oheň. Sestra nebyla nikde. "Ne! Proč se mi zdál ten proklatý sen a nestihla jsem jí zachránit? Ne!" Na další nářky už bylo pozdě, vyběhla jsem z hořícího domu, kam nejdál jsem mohla a znovu jsem usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama